28. 04. 2017
Alena Szydlowská
Vize o Průmyslu 4.0, označovaném též jako čtvrtá průmyslová revoluce, se objevily již v roce 2011 a hlavní myšlenkou tohoto projektu byl vznik tzv. chytrých továren, které budou využívat kyberneticko-fyzikální systémy. Tyto systémy by v budoucnu mohly převzít jednoduchou a opakující se práci, kterou dosud dělají lidé. Stane se tak, že v budoucnu to u nás bude vypadat jako ve filmu „Já, robot“, kdy se továrny budou řídit samy, manuální práce za nás budou vykonávat roboti a lidé s nižším vzděláním začnou mít nouzi o práci?
Od historie po současnost
Historie první průmyslové revoluce začíná již koncem 18. století, kdy Edmund Cartwright vynalezl první mechanický tkací stav a stroje byly poháněny hlavně energií vody a páry. Začátkem 19. století Thomas Edison vynalezl žárovku a postupně se rozmohla hromadná pásová výroba, která hojně využívala elektřinu a spalovací motory, započala druhá průmyslová revoluce. Třetí odstartovala s příchodem výpočetní techniky a automatických výrobních linek v 70. letech minulého století, kdy byl představen první PLC. Čtvrtou průmyslovou revoluci již představují kyberneticko-fyzikální systémy, díky kterým vzniknou tzv. „chytré továrny“ (= budou se do jisté míry řídit samy).
Dle Česko-německé obchodní a průmyslové komory by měl průmysl 4.0 přinést lidem primárně úlevu od monotonních a fyzicky náročných profesí a zároveň zvýšit celkovou produktivitu až o 30 %. Mělo by tedy dojít k úsporám času a peněz a zvýšení flexibility firem. Díky senzorům, kamerám, čtečkám čárových kódů a kyberneticko-fyzikálním systémům se závody budou do jisté míry řídit samy. Díly a polotovary budou vybaveny mikročipy a samy si budou určovat, jak mají být zpracovány. Prezident ČNOPK Rudolf Fischer přitom zdůrazňuje, že nejde o futuristickou vizi, protože čtvrtá revoluce již začala. Například Siemens provozuje „chytrou továrnu“ v Amberku, kde vyrábí programovatelné automaty Simatic, které se uplatňují třeba při řízení lyžařských vleků či řízení výrobních procesů.
Průmysl 4.0 v Česku
Vláda ČR 24. 8. 2016 schválila dokument Iniciativa Průmyslu 4.0, zpracovanou Ministerstvem průmyslu a obchodu, jejímž dlouhodobým cílem je udržet a posílit konkurenceschopnost České republiky v době masového nástupu tzv. čtvrté průmyslové revoluce. Jak jsme již zmiňovali v úvodu, v budoucnu bude mít tento směr za následek sice úsporu času a peněz pro firmy, ale zároveň povede ke zvýšení nezaměstnanosti u lidí s nižší kvalifikací. Dle vládního dokumentu na digitalizaci doplatí např. úředníci, sekretářky, řidiči automobilů a pokladníci, naopak lékaři či technici se o svou práci bát nemusí. Z Iniciativy práce 4.0., ale také vyplývá, že zhruba do 20 let po nástupu robotů sice zanikne asi desetina pracovních míst, což je přes 400 tisíc postů, ale kvůli stárnutí společnosti zhruba stejný počet pracovních sil ubude.
DATAMIX a průmysl 4.0
I u nás v DATAMIXU se vzhledem k naší profesi snažíme jít neustále s nejnovějšími trendy a technologiemi, koneckonců jednou z našich 5 firemních hodnot je neustálý rozvoj. Svým zákazníkům přinášíme již druhým rokem komplexní nástroj na automatizaci výroby a řízení skladů. DataHub, jak tento systém nazýváme, propojí Váš informační systém, v našem případě Helios Orange, s jakýmkoliv zařízením v oblastech plánování výroby, expedice, skladů či logistiky. Díky tomuto softwaru získáte například lepší přehled o výkonu směn, spotřebách materiálů, vytížení výrobních linek apod.
Po technické stránce se DataHub skládá ze tří částí. První dvě jsou softwarové a jsou to server a klient aplikace, třetí část jsou hardwarová (koncová) zařízení. Hlavním cílem pro efektivní průmyslovou automatizaci výroby je zprostředkovat data mezi informačním systémem a zařízeními ve výrobě, expedici, skladech.
Koncová zařízení = terminály, dotykové terminály, mobilní čtečky čárových kódů, vážní můstky, váhy, majáky, skenery, tiskárny čárových kódů, výrobní linky apod.
Dalo by se tedy z výše uvedeného shrnout, že DataHub staví na komunikaci s těmito zařízeními a jejich propojením s Vaším informačním systémem.
